Pokud mám napsat esej na téma „reklama
a svoboda“, je pro mě jasným příkladem souvisejícím s tímto výrokem reklama z roku 1984
od firmy Apple uvádějící na trh jejich nový počítač Macintosh.
Věřím, že je to reklama všem velmi
známá, přesto se jí pokusím čtenářům mého eseje o něco přiblížit. Protože
přestože od jejího uvedení uplynulo už 30 let, je stále hodnocena jako jedna z nejlepších
reklam všech dob, ne-li jako reklama nejlepší.
Příběh této reklamy začíná v době,
kdy se Steve Jobs chystal představit nový a revoluční osobní počítač Macintosh, který
si zasloužil reklamu odpovídající jeho charakteristice. Údajně Jobs prohlásil: „Chci něco, co zarazí lidi v chůzi, něco
podobného hromu.“ Úkol něco takového vytvořit zadal Jobs lidem z reklamní
agentury Chiat/Day. Tvůrčí ředitel John Clow, copywrighter Steve Hayden a
umělecký ředitel Brent Thomas si, vzhledem k roku uvedení Macintoshe na
trh, pohrávali se sloganem odvozeným z názvu knihy George Orwella: „Proč 1984
nebude jako ‚1984‘“. To Jobse doslova nadchlo a požádal je o rozvedení této
myšlenky. Tím nakonec vzniknul spot dlouhý asi šedesát vteřin, který se celý
nese v modro-šedém tónu, kvůli kterému vypadá jako z vědeckofantastického
filmu.
Děj reklamy zachycuje stovky plešatých
mužů nejprve pochodujících tunelem plným televizních obrazovek a poté
poslouchajících proslov „Velkého Bratra“, řeč, která měla jediný účel – vymýt mozek.
Během tohoto projevu, mladá blond dívka, jež znázorňuje příchod revolučního
Macintoshe (ostatně jej má zobrazený na svém bílém tílku), pronásledovaná
čtyřmi policisty „ideopolicie“, vběhne do sálu, kde je na širokém plátně
proslov promítán. Kladivo, které má po celou dobu běhu v ruce, zahodí a tím
zničí plátno, které má již téměř nadosah. Na obrazovce se objeví prudké světlo
a kouř, poté následují tato slova: „24. ledna
1984 Apple computers představí Macintosh. A vy uvidíte proč 1984 nebude jako ‚1984‘.“
Následně obrazovka zčerná a objeví se duhové logo Apple.
Jako každá velká reklama má i tato
několik zajímavostí, které je třeba zmínit. Jednou z nejvýraznějších je,
že režisérem tohoto spotu je známý britský filmový režisér Ridley Scott. Toho
použili jako režiséra i kvůli tomu, že jeho dystopický (antiutopistický) film
Blade Runner byl uveden dva roky před samotnou reklamou. Ridley Scott obdržel
enormní budget v hodnotě $900 000, což se později ukázalo jako velmi
moudrá investice. Spot byl natáčen v Londýně a Scott využil skutečných
skinheadů do role okouzlených mas naslouchajících Velkému Bratrovi.
Další zajímavostí je, že do role
dívky znázorňující revoltující establishment, byla nakonec vybraná diskařka
Anya Major, protože jako jediná z žen na castingu byla schopna kladivo
unést a zahodit.
Za rozhodně nejzajímavější ovšem považuji ten fakt, že když Jobs reklamu v roce 1983 promítl radě Apple Computers, byla natolik revoluční, že se radě vůbec nelíbila. Přesto ale nakonec reklama světlo světa spatřila, i když oficiálně v televizi jen dvakrát.
Za rozhodně nejzajímavější ovšem považuji ten fakt, že když Jobs reklamu v roce 1983 promítl radě Apple Computers, byla natolik revoluční, že se radě vůbec nelíbila. Přesto ale nakonec reklama světlo světa spatřila, i když oficiálně v televizi jen dvakrát.
Poprvé to bylo už v prosinci
roku 1983 a stalo se tak z toho důvodu, aby mohla být zařazena do soutěže
reklam pro daný rok (a jak víme, to se ukázalo jako velmi moudré rozhodnutí).
Podruhé to bylo 22. 1. 1984 v pauze osmnáctého finále Super Bowlu, což je vůbec nejdražší reklamní
čas v USA. V tu chvíli reklamu sledovalo zhruba 96 miliónů diváků,
kteří nikdy předtím nespatřili něco podobného.
Možná se ptáte, co má tohle vše
společného s tématem reklama a svoboda.
Koncept této reklamy měl ve své
podstatě zobrazit ducha revoluce v osobních počítačích, které se využívají
k prospěšným účelům, namísto zastaralé myšlenky, kde je počítač využit
velkou korporací jako nástroj ke zničení lidské individuality. V této reklamě
Macintosh znázorňuje vzpurnost a hrdinnost, která zabrání zničení individuality
a lidské svobody.
Stejně tak tímto spotem Jobs údajně chtěj znázornit boj
proti konkurenční firmě IBM, která v tu dobu ovládala, dá se říct, celý
počítačový trh.
Markéta Němcová
Zdroj:
Žádné komentáře:
Okomentovat