úterý 29. ledna 2013

Apple 1984



Pokud mám napsat esej na téma „reklama a svoboda“, je pro mě jasným příkladem souvisejícím s tímto výrokem reklama z roku 1984 od firmy Apple uvádějící na trh jejich nový počítač Macintosh.
Věřím, že je to reklama všem velmi známá, přesto se jí pokusím čtenářům mého eseje o něco přiblížit. Protože přestože od jejího uvedení uplynulo už 30 let, je stále hodnocena jako jedna z nejlepších reklam všech dob, ne-li jako reklama nejlepší.

Příběh této reklamy začíná v době, kdy se Steve Jobs chystal představit nový a revoluční osobní počítač Macintosh, který si zasloužil reklamu odpovídající jeho charakteristice. Údajně Jobs prohlásil: „Chci něco, co zarazí lidi v chůzi, něco podobného hromu.“ Úkol něco takového vytvořit zadal Jobs lidem z reklamní agentury Chiat/Day. Tvůrčí ředitel John Clow, copywrighter Steve Hayden a umělecký ředitel Brent Thomas si, vzhledem k roku uvedení Macintoshe na trh, pohrávali se sloganem odvozeným z názvu knihy George Orwella: „Proč 1984 nebude jako ‚1984‘“. To Jobse doslova nadchlo a požádal je o rozvedení této myšlenky. Tím nakonec vzniknul spot dlouhý asi šedesát vteřin, který se celý nese v modro-šedém tónu, kvůli kterému vypadá jako z vědeckofantastického filmu.

Děj reklamy zachycuje stovky plešatých mužů nejprve pochodujících tunelem plným televizních obrazovek a poté poslouchajících proslov „Velkého Bratra“, řeč, která měla jediný účel – vymýt mozek. Během tohoto projevu, mladá blond dívka, jež znázorňuje příchod revolučního Macintoshe (ostatně jej má zobrazený na svém bílém tílku), pronásledovaná čtyřmi policisty „ideopolicie“, vběhne do sálu, kde je na širokém plátně proslov promítán. Kladivo, které má po celou dobu běhu v ruce, zahodí a tím zničí plátno, které má již téměř nadosah. Na obrazovce se objeví prudké světlo a kouř, poté následují tato slova: „24. ledna 1984 Apple computers představí Macintosh. A vy uvidíte proč 1984 nebude jako ‚1984‘.“ Následně obrazovka zčerná a objeví se duhové logo Apple.



Jako každá velká reklama má i tato několik zajímavostí, které je třeba zmínit. Jednou z nejvýraznějších je, že režisérem tohoto spotu je známý britský filmový režisér Ridley Scott. Toho použili jako režiséra i kvůli tomu, že jeho dystopický (antiutopistický) film Blade Runner byl uveden dva roky před samotnou reklamou. Ridley Scott obdržel enormní budget v hodnotě $900 000, což se později ukázalo jako velmi moudrá investice. Spot byl natáčen v Londýně a Scott využil skutečných skinheadů do role okouzlených mas naslouchajících Velkému Bratrovi.
Další zajímavostí je, že do role dívky znázorňující revoltující establishment, byla nakonec vybraná diskařka Anya Major, protože jako jediná z žen na castingu byla schopna kladivo unést a zahodit.
Za rozhodně nejzajímavější ovšem považuji ten fakt, že když Jobs reklamu v roce 1983 promítl radě Apple Computers, byla natolik revoluční, že se radě vůbec nelíbila. Přesto ale nakonec reklama světlo světa spatřila, i když oficiálně v televizi jen dvakrát.
Poprvé to bylo už v prosinci roku 1983 a stalo se tak z toho důvodu, aby mohla být zařazena do soutěže reklam pro daný rok (a jak víme, to se ukázalo jako velmi moudré rozhodnutí).
Podruhé to bylo 22. 1. 1984 v pauze osmnáctého finále Super Bowlu, což je vůbec nejdražší reklamní čas v USA. V tu chvíli reklamu sledovalo zhruba 96 miliónů diváků, kteří nikdy předtím nespatřili něco podobného.

Možná se ptáte, co má tohle vše společného s tématem reklama a svoboda.
Koncept této reklamy měl ve své podstatě zobrazit ducha revoluce v osobních počítačích, které se využívají k prospěšným účelům, namísto zastaralé myšlenky, kde je počítač využit velkou korporací jako nástroj ke zničení lidské individuality. V této reklamě Macintosh znázorňuje vzpurnost a hrdinnost, která zabrání zničení individuality a lidské svobody.
Stejně tak tímto spotem Jobs údajně chtěj znázornit boj proti konkurenční firmě IBM, která v tu dobu ovládala, dá se říct, celý počítačový trh.


Markéta Němcová



Zdroj:

Žádné komentáře:

Okomentovat